54 until Lisbon & first struggles

  • April 7, 2017

Hello! Všechny příjemný nezbytnosti z to-do listu mám už zařízený a teď přišla řada na první struggles. Na to, co odkládáte už poslední rok, protože to vlastně není zas tak nutný. Odkládáte to protože se bojíte, nechcete moc trpět, když vlastně nemusíte, ale pak si vymyslíte fantastickou cestu s fantastickým klukem do světa a najednou běží čas. Z původních 90 dnů je to teď už jenom 54.  Tak přicházejí na řadu úřady a doktoři. A teď to Andulo koukej stihnout. Protože nikdo nechce řešit akutní osmičky hodně moc daleko od domova a svých lékařů, nenenee.

Umělé řasy a jejich výhody

  • April 3, 2017

Hello girls!

Umělé řasy jsou moje každodenní ranní rutina a velká láska. Za poslední roky jsem vyzkoušela spoustu nejrůznějších typů i značek včetně permanentních řas. Něco vám k té mojí historii povím a pak ukážu nejlepší řasy, co jsem doposud objevila. 


Fitness: Nejčastější dotazy na mojí proměnu

  • March 25, 2017
jak snadno zhubnout? #90DaysAnnie

Ačkoliv od konce mojí challenge uplynulo už spousta času, téma #90DaysAnnie je na mém instagramu pořád aktuální a denně mi chodí zprávy, jak jsem takové proměny docílila. Proto jsem se rozhodla na blogu věnovat více prostoru všemu, co vás zajímá a může být pro vás užitečné. Sama vím, že nejtěžší je udělat první krok. Když budete věřit mě a hlavně sami sobě, zvládnete to. Je mi obrovskou ctí, že pro vás můžu být motivací. 

Tip: Seriály, které stojí za vidění

  • March 21, 2017
TV Seriály
Hezký večer!

Nevím jak vy, ale já miluju, když si můžu udělat doma večerní pohodu, po náročnějším dni hodit nohy nahoru, přitulit se k Johnymu a pořádně relaxovat u seriálu. Nemyslet na nic, jen odpočívat a sledovat děj. Je to vlastně taková prokrastinace, ale já se pořád vymlouvám ubezpečuju, že díky Netflixu procvičuju angličtinu (která se fakt zlepšila, btw!), bude se mi ve světě hodit. A díky seriálům jsem se sama anglicky naučila, takže je to vlastně užitečný typ prokrastinování. :)

Dnes jsem si pro vás tedy připravila tipy na naše oblíbené, nově objevené seriály. Nečekejte žádné profi rozbory, nejsem seriálový kritik, co by psal hlubokomyslné přechytralé recenze s používáním těch divných slovních obratů, co najdete na čsfd. Jsou to prostě tipy od nás, co nás bavilo a co prostě není ztráta času.

What's new 19/3

  • March 19, 2017
Annie Rockwell & Johny

Hello. Poslední týden se ve mě střídá pořád spousta emocí. Taková ta první šílená vlna už se konečně uklidnila a já se začala šíleně těšit na všechno, co nás společně čeká. Obrovskou radost mi dělá znovu blog a vaše úžasný zprávy i komentáře! Moc vám děkuju za tolik podpory, kterou od vás mám. Tak jdeme na malý týdenní update! :)

Konečně to tu znovu pořádně žije! 

Plánování a přípravy 83 dnů do odletu

  • March 10, 2017
Annie Rockwell black & white photo

Hello! Po tom, co jsem zveřejnila předposlední post, mi začala chodit spousta dotazů kam pojedeme, jak budeme pracovat, na jak dlouho a další spousta otázek. Na některé zatím ani sama neznám odpověď a dalším odpovědím nechám trochu volnější průběh.

Spadni z obláčku, Andulo.
Mám ten svůj růžový obláček fakt ráda, ale už teď je mi úplně jasný, že to nebude vždycky procházka růžovou zahradou. Dopředu mám v plánu o všem možném, co nás při cestě potká, psát. A nemyslím si, že to bude vždycky o tom, jak jsme happy s kokosem na pláži. Naštěstí víme, že se můžeme jeden na druhého spolehnout a určitě to bude i pořádná zkouška, jak spolu ve světě i vztahu obstojíme. Nemám z toho ani trochu obavy, naopak.

Udělat krok z té komfortní zóny.
Co si budeme povídat, tenhle krok je prostě na tom všem úplně nejhorší. Denně se probouzíte ve svý teploučký posteli, chodíte do práce mezi lidi, na které nedáte dopustit, vracíte se pořád na stejné místo a každý den je vesměs stejný, jen s jiným příběhem. Máte tu svojí jistotu, že se probudíte a jdete, že vám každý měsíc přijdou peníze a usínáte na stejném místě, v náručí svýho úžasnýho kluka. Zní to jako stereotyp, což někdy může být, ale pro spoustu lidí je to pořád něco, co nedokážou jen tak opustit. Nebudu lhát, nebylo a není to lehký ani pro mě, teď a to ještě nevím, co bude potom. 

Kolotoč emocí.
Věděla jsem, že se tomu nevyhnu. Jsem cíťa, takže když se to v práci a nejbližším oznámilo, neubránila jsem se slzám při potkávání v kancelářích a čtení spousty krásných i smutných zpráv. Zatím je to ještě dobrý, ale až se budu objímat s těmi nejlepšími lidmi, co jsem v Praze nejen díky Bonami a Johnymu mohla poznat, budou to asi proudy slz. Takový to poslední ahoj na dobu neurčitou. Ale ještě máme necelé tři měsíce, zatím se neloučíme a navíc všichni za námi stejně přiletí na drink na pláži, takže vlastně v pohodě. 

Vybírání první destinace.
Jak víte, já na to plánování moc nejsem. Teda bavilo by mě to, ale můj život je za poslední rok tak nějak nenaplánovatelný. Naučila jsem se docela úspěšně koukat hlavně týden dopředu, protože většina plánů, o který se pokusím, mi stejně moc nevycházejí. Zatím to vypadá, že začneme v Lisabonu, tedy pokud náš Přívorka nebude pořád mluvit o Bali, jako na včerejším Thursday's beeru. 

Život v kufru a batohu.
No a tohle bude pro mě asi největší výzva. Zbytečně platit byt v Praze nebudeme, kytary a nějaké věci odvezeme k rodičům a ty nejdůležitější věci budeme mít u sebe. Vesměs toho moc nepotřebujeme, ale zatím se mi to docela snadno říká. Hlavně proto, že když jedu byť jen na noc k rodičům, mám s sebou tašku nabalenou tak na týden. Zatím to moc minimalisticky neumím, ale naštěstí mám ještě čas na tom zamakat, hahah. Už teď si to ale hrozně užívám!


"Stepping out of your comfort zone and trying new things is the best way to grow."

s láskou, Annie

Something big is coming

  • March 5, 2017
Johny photo

Ty nejlepší nápady vznikají u kafe. S Láskou.

V posledních dnech ve mě trochu bojuje maximální radost a zároveň velký smutek. Podali jsme výpověď z bytu na Vinohradech a to znamená jen jedno. Přesně za tři měsíce odevzdáme klíče od domova a všechno, co bude následovat po posledním květnovém dni, je pro mě zatím velkou neznámou. Ty emoce ani nedokážu pořádně popsat. Zatím je to ještě všechno trochu v mlze, občas utírám slzy, když si uvědomím, co bude následovat. Nejbližší mě objímají, podporují a až přijde na loučení, ty slzy prostě nezastavím. Ale kdy jindy, než teď? Nemáme hypotéku, nemáme děti, majetek a žádné větší závazky. Nejtěžší je vzdát se všeho, vzít batoh a jít. Nechat tu jistotu, rodinu, nejlepší tým lidí v práci. Na druhou stranu mě utěšuje představa, že se můžu kdykoliv vrátit. Neodcházím navždy.

Jak jsem organizovala tajnou párty

  • February 28, 2017
Annie & Johny narozeninová oslava

Johny měl v neděli před Valentýnem narozeniny.

Protože mu je 22 jen jednou, (a mě bude 22 za dva měsíce, takže lásko, ani nebudeš muset kupovat nový balonky, kdyby tě náhodou napadl podobný geniální nápad v dubnu) rozhodla jsem se uspořádat na tajňáka decentní party. Hrozně nenápadně jsem musela vysondovat, jak a s kým by byl rád na jeho velký den. A tak to všechno začalo.