Darujte radost

  • March 8, 2017
Annie Rockwell photo

Hezký den.

V dnešním článku bych ráda odbočila od malicherností a materialismu dnešní doby. Moje mamka vždycky říká, že nejdůležitější je hlavně zdraví. Protože všechno ostatní si můžeme koupit za peníze.

Když jsem se stěhovala z Příbrami, zbyli mi doma dva moji plyšoví medvědi, možná si na ně vzpomínáte minimálně z fotek na instagramu. I když bylo nejlepší zachumlat se k nim, rozhodla jsem se pro ně najít mnohem lepší využití. Darovat je dětem v nemocnici.

Nejdřív jsem zkontaktovala přímo Motol, abych zjistila, jestli vůbec takovou věc mohou přijmout. Na oddělení odboru komunikace jsme se s úžasnou paní domluvily kdy mám kam přijít. Protože by bylo vtipné vézt přes Prahu dva velký medvědy metrem, poprosila jsem Tonyho o pomoc. Jeden den jsem si vzala dovolenou a vyrazili jsme. Musím říct, že to byl hrozně silný zážitek a když jsem šla potom z nemocnice na parkoviště, neubránila jsem se ani slzám. Když si uvědomíte, jaké blbosti člověk přes den v životě řeší a jaké opravdu závažné potíže mohou mít (nejen) děti, které si svůj osud nevybraly a musí v životě tolik statečně bojovat.. Bylo mi chvílemi až smutno a brečela jsem si ještě hodinu později do talíře s obědem. Z nemocnice jsem odešla s nádherným pocitem, že místo vyhození do popelnice udělají opravdu radost a vykouzlí úsměv na tváři dětem.
Jak můžete pomoci vy?

Pokud máte doma plyšáky a hračky, můžete dětem udělat radost i vy. Jediným požadavkem na plyšáky je, aby byli v dobrém stavu, nejlépe vyprané, neroztrhané a hlavně čisté. Mimo plyšáků můžete darovat i hračky - od stavebnic, autíček až po kostky. Velmi žádané jsou také panenky, dětské kočárky, ale i kočárky pro miminka, které v areálu používají nejen na převážení malých dětí po nemocnici, ale i na vycházky.

Plyšáci se rozdávají při různých akcích, které nemocnice pořádá - například Den dětí, Motolská pouť, nebo je děti dostávají jako odměnu při vyšetření v ambulancích. Hračky tedy zůstávají v nemocnicích, nebo se rovněž rozdávají.

Pokud se rozhodnete udělat radost a pomoci stejným způsobem, kontaktujte přímo paní Darinu Kozlik na mailu darina.kozlik@fnmotol.cz a kdyby vás cokoliv zajímalo, ptejte se klidně i v komentářích.
Jak málo stačí k dětské radosti ♥
s láskou, Annie

10 comments:

  1. Ahoj, na jednu stranu je to od tebe hezké, na druhou mě to neubránilo smíchu. Musím jen konstatovat, že tohle dělá spoustu lidí a nijak se tím nechlubí. Už jen to, že tě napadlo 'vyhodit do popelnice' cca 4 roky starý plyšový medvědy mě šokovalo. Tohle udělá max radost. Pomoc tím, jak jsi psala v předchozím článku, že budeš prodávat boty a oblečení, radši ho daruj lidem, co na to nemají. Budeš potom mít ještě větší radost. Hezký den :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Jezis, ja se tim ale nechlubim, chci dat jen lidem vedet o takove moznosti, protoze ne vsichni to vi :D a proc se nepodepises svym jmenem, kdyz me ocividne dobre znas? Hezky den :)

      Delete
    2. A podle čeho jsi usoudila, ze te znám? :)

      Delete
  2. Krásné, máš dobré srdce Anetko. Není na fotce Natálka? :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Zlato to já vůbec nevím, fotku mi poslala paní z nemocnice až pár týdnů později, já jsem tam ani s nikým jiným nemluvila. <3

      Delete
  3. Já si myslím, že je to super! Každého hned napadne dát staré věci do popelnice, je to naprosto přirozené, takhle jsme vychovaní. Udělalas moc dobře :) Ne každý takhle přemýšlí.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Anetko děkuju za zprávu. :)

      Co se týká oblečení, tak my máme před bytem přímo kontejner, ale tam prostě nedáš sukni za dva tisíce s visačkou.. ostatní oblečení samozřejmě jo, stejně jako třeba do jiných míst, kde se jim takové věci hodí. :)

      Jsem ráda, že se o téhle možnosti může dozvědět více lidí, právě, ne všichni to ví.

      Delete
  4. Ahoj Annie, mohu se zeptat, jak dlouho je ta fotka stará? Zvolila jsem si tímto směrem práxi na pozici učitelky mateřské školy s tím, že jsem pracovala samozřejmě i se staršími dětmi. Byla jsem tam 2 měsíce a s touto holčinou jsem se také setkala, hrozně fajn a skvělá holka! Často jsem byla na odděleních dětské onkologie a transplantační jednotky. Děti jsou vděčné opravdu za všechno, práce s nimi mi přinesla mnoho zkušenosti a zároveň další pohled na život. Nejen, že jsou silné samotné děti, ale i rodiče, i když někdy pro ně není zrovna jednoduché udržet slzy a i toho jsem byla svědkem. Je těžké to vlastně popsat, člověk by si to měl zažít, aby si uvědomil, co v životě má a čeho by si měl vážit :) Můj názor je, že tohle není nic, čím by se člověk chlubil, spíš jde o to, že ten člověk dítěti vytvoril úsměv na tváři, celkově mu tím udělal radost a apeluje na ostatní, že pokud i oni mají něco, co by chtěli darovat, tak ať se toho nebojí. Dětem to udělá radost a pokud jsou věci v opravdu pěkném stavu, rozhodne se využijí! :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ahoj Veru, díky za zprávu.

      Fotka je stará pár týdnů, paní z nemocnice mi ji poslala 16.2. :)

      Můj názor je úplně stejný, ani mě nenapadlo, že by si někdo mohl myslet, že to píšu abych se chlubila. :D Vím, že se najde spousta lidí, který o takové možnosti neví a proto o tom píšu. Ono by to ani jinak nešlo žejo, když jsi blogerka a chceš lidi informovat, vždycky se najde někdo kdo si bude myslet, že to děláš z takovýho a takovýho důvodu.

      Já jsem ráda, že taková možnost je. :)

      Delete
  5. Jsi moc hodná, že si je darovala. Udělala jsi jim velkou radost. Já teď doma střádám věci a ještě něco málo dokoupím a budu odvážet do jedné organizace, která pomáhá psům. Sama od nich jednoho psa mám a je úžasná. Sice je to trochu něco jiného, ale ta radost od těch, kteří to dostávají je stejná :)
    Inspiration by Linda

    ReplyDelete