Letíme pryč, nebo slavíme Vánoce doma?

  • December 11, 2017

Moje dny jsou plný radosti a často jsem nabitá pozitivní energií tak moc, že se mi nedaří vůbec usnout. Mám spoustu myšlenek, ale píšu opatrně a pomalu, abych neprobudila Johnyho. Koukám z okna žižkovského bytu a vidím v dálce svítit petřínskou věž, která mi připomíná naše pařížské dobrodružství. Vítkov je pro mě pořád místo plný krásných vzpomínek. Trouba už ukazuje šestou ranní a já nevím, jestli to je tou večerní kávou z filtru nebo všemi novinkami, co se za poslední dny dějí, ale únava nepřišla a tak otevírám mac a píšu. Občas mám pocit, že je blogům už konec, ale provází mě jedenáct let – polovinou mého života – takže ho vnímám jako moji součást a žádné sbohem neplánuji dát. I na mém instagramu často vídám jména čtenářek, které jsou se mnou od samého začátku tohoto blogu, což je už pomalu sedmý rok.

Pro mě to je něco neuvěřitelnýho a pro vás musí být asi taky zajímavý, sledovat ten vývoj holky, co se dostala z vesnice do světa a místo vymetání večírku v podpatkách, plánuje stanování v severských zemích a balí se na dobu neurčitou do batohu.

Miluju jak se učíme, rosteme a posouváme svoje hranice.



Poslední týdny visí ve vzduchu otázka kdy poletíme, kam?

Původní odlet byl plánovaný na říjen, ale moje zdraví mi neumožnilo další cestu a protože jsem měla častější výjezdy na rychlou kapačku do nemocnice, než na kafe s kamarádkou. Rozhodli jsme se zůstat a dát mě pořádně dokupy. Zdraví je přednější a na kapačkový dobrodružství na druhý straně světa ještě nemám odvahu. Vyhledali jsme tedy specialisty, ale trvalo dlouhou dobu, než jsme našli takové, co chtějí opravdu pomoci. Stálo mě to asi půl litru krve, což nechápala ani sestřička v odběrovém centru, ale konečně jdou hledat příčiny, za což jsem moc ráda, po půl roce dupání u doktorů, aby mi přestali  Nenechte se nikdy odbýt, pokud víte, že je s vámi něco špatně. Hledejte dál. 

Občas mi docházela síla. Histaminová intolerance je náročná, ale zvykla jsem si už. Už z toho nemám žádné úzkosti jako předtím. Obrečela jsem, když se ke mě chovali v Motole po příletu z Paříže tak zvláštně.. myslela jsem si, že se nedožiju ani druhýho dne. Bookli jsme první let zpátky do Prahy a byla to šílená zkouška, proto jsem nebyla téměř vůbec aktivní a z toho důvodu naše dobrodružství za hranicemi nemohlo pokračovat. Teď už jen čekáme na výsledky, proto jsme pořád v Praze. Na krevní testy jsem čekala dlouho a v ordinaci jsem byla skoro dvě hodiny, takže věřím, že se to pohne dopředu. Výsledek budeme znát už snad brzy, takže kupovat letenky by byl risk, protože se všechno na sebe navazuje a netroufli jsme si, když nevíme, co bude za pár dnů. Do vánoc je to už ale jenom pár dnů, tak tu nakonec ještě chvilku budeme, protože nám nikde nic neuteče. A slavit vánoce s rodinou je tak kouzelný, že by mi bylo líto, kdybych si je letos nechala utéct – a to by nezachránila ani pláž s azurovým mořem. Jsem nakonec ráda, že jsme trochu zvolnili. Napekla jsem hromadu cukroví a užívám si všechny dny, protože mi je konečně mnohem lépe, takže se můžu zase soustředit na příjemnější věci.

Fotili jsme před pár dny v Pařížské s novým objektivem a zrovna začalo sněžit. Byla nám šílená zima, ale celá ta chvíle byla tak kouzelná – a to jsem si myslela, že sníh letos nestihnu. Poprvý jsem zahlídla i stromek na staromáku, ale bylo tam tolik lidí, že jsme to na Pařížskou vzali radši obloukem, i když od davů nás to moc nezachránilo. Ze svařákových výparů se mi dělalo mdlo a trdelníky nemůžu ani vidět. Davový šílenství jde jako každý rok mimo mě. :) V únoru nás čeká další pracovní cesta na druhou stranu světa, takže plány s Asií se nám trochu změnily a tedy nevíme, kde budeme trávit čas před únorovým odletem. Vše budeme řešit a bookovat v průběhu prosince, jakmile budeme vědět, že můžeme bez obav odletět. O všem vás budu informovat včas! Nejčastěji přes stories a fotky na instagramu a konečně budu mít čas tvořit spoustu videí na youtube. Sama jsem zvědavá, jak bude rok 2018 vypadat.

Baví vás pořád podobné povídací články? Pokud pro vás blogy ještě nejsou tak mrtvé, můžu v tom pokračovat a postovat pravidelněji. Dejte mi vědět v komentářích, budu se těšit! Mějte se báječně a užívejte si konec roku jak nejlépe dokážete! <3 
xoxo, Annie

12 comments:

  1. Baví, baví. Pro mě rozhodně mrtvé nejsou a nikdy nebyly, chvíli jsem šmírovala spíš na YT, ale teď se zase vracím k psané verzi. Má to prostě své kouzlo.)

    Přeji Annie, ať s tebou vše dobře dopadne a těším se na články z cest.
    M.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Magdi, to je pro mě impulz pro častější články!
      Děkuju moc. Za hezkou zprávu i přání <3

      Delete
  2. Baví a moc! :))
    Ať ti testy dopadnou dobře.. no a krásný Vánoce! <3

    ReplyDelete
    Replies
    1. To jsem ráda, moc!

      Děkuju tisíckrát a přeju taky krásný Vánoce! ❤️🎄

      Delete
  3. Držím prsty, zdravie je najdôležitejšie! Nech si čoskoro opäť na cestách ♥

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuju Zuzanko, za pár dnů zas letíme, tak budou další články i videa ❤️

      Delete
  4. Za mě rozhodně nejsou blogy mrtvé, je to pro mě nejlepší forma odreagování! :)

    ReplyDelete
  5. Love your post dear ♥
    If you want you can check out my blog.I write about fashion,beauty and lifestyle.Maybe we can follow each other and be great blogger friends !

    http://herecomesajla.blogspot.ba/

    ReplyDelete