thank you, 2017

  • January 1, 2018


Do roka a do dne. Přesně před rokem by mě vůbec nenapadlo, jaká divoká jízda rok 2017 bude, co všechno stihnu & kolik snů si začnu plnit. A to včetně těch úplně největších a divokých. V dnešním článku mám malé a rychlé ohlednutí za předchozími měsíci, které od základu změnily můj život a vrátily mi vítr do plachet. Což se bude v Karibiku za pár měsíců rozhodně hodit! :)

Prosinec 2016

Winter party mi doslova obrátila život naruby. A kdo může říct, že má z prvního rande se svojí láskou profi fotku od fotografa? Až ji jednou budeme ukazovat třeba vnoučatům, budeme se smát, jaký jsme byli stydlivý trubky – ruce založený v klíně a nesmělý zamilovaný pohledy. Na tenhle večer mám spoustu krásných vzpomínek. Poznala jsem tam i Johnyho přátele, ale byla jsem tak mimo, že jsem tehdy nevnímala vůbec okolní svět. Jak už to tak bývá. :)

Leden

Do nového roku jsem vkročila pravou nohou a s Johnym po boku. S Johnym, který si mě získal natolik, že jsem o půl roku později v Lisabonu napsala milion důvodů, proč ho miluju a každý den důvody jenom přibývají. Získal si moje srdce maximálně, zahojil starý rány a naplnil ho láskou. Pomalu jsem vytahovala nohy z deprese, která mě stahovala pořád dolů. Přišlo i vyhoření po pracovně náročný vánoční sezóně. V lednu jsem ještě neměla ani ponětí, jak je Johny báječný kluk a co spolu vlastně všechno během tak krátké doby stihneme zažít. Jedno jsem ale intuitivně cítila. Tenhle rok bude zlomový.

Únor 

Vyhořela jsem vnitřně v práci, dočista. Občasné úzkostné stavy pokračovaly, zatímco jsem zaměstnávala svojí mysl přípravou tajné párty na oslavu Johnyho 22. narozenin. Tolik je nám jen jednou za život, proto jsem chtěla, aby Johny na svoje narozeniny, které jsme slavili poprvé společně, nikdy nezapomněl. A to si myslím, že se mi povedlo perfektně. Johny byl pro mě v těžších časech nejpevnější oporou a dál jsme si užívali jeden druhého. Našli jsme se, jsme spolu tak rádi. Venku byla stále zima, tohle období roku je pro mě asi nejhorším. Těšila jsem se, až konečně vysvitnou paprsky slunce. Na konci měsíce už jsem to nezvládala.. uvízla jsem ve stereotypu, pracovním vyhoření a pak mě Johny obejmul. "Lásko.. Dej výpověď a budeme spolu cestovat", řekl.

Březen

Moje vyhoření už nadobro odešlo, protože jsem se začala zaměstnávat přípravou na cestu. Zima pokračovala a Praha byla pokrytá sněhem. Výlet jsme si udělali na Orlík a tenhle měsíc jsme začali plánovat naši cestu do světa. Začala jsem odpočítávat 83 dnů do odletu, oznámila jsem výpověď v práci a podali jsme výpověď z bytu. O našem plánu jsme informovali i rodinu. Začala jsem utírat slzy, měla jsem strach a zároveň jsem se těšila na všechno! Tímto měsícem začala taková jedna velká jízda. Poslední den v květnu letíme!


Duben

Oslavila jsem 22. narozeniny. Holky v práci udělaly tenhle den kouzelný, sfoukla jsem svíčku na dortíku od Paula a narozeniny jsem oslavila v inVision Labsu na akci, kam mi Tony přivezl jako překvapení mojí milovanou ségru. Kdyby tam byl i zbytek rodiny, měla bych nejbližší pohromadě! Bylo to kouzelný, když jsem jí viděla ve dveřích, vyhrkly mi slzy do očí. Poprvé jsme si také zkusili opustit hranice naší Republiky. Vyrazili jsme do Rakouského Hallstatu na jednodenní roadtrip. Zbýval nám už jen měsíc doma, proto jsme se snažili trávit čas s blízkými a pořádně si všechny užít, než nás na několik měsíců odloučí tisíce kilometrů.

Květen

Přišel květen. Ten měsíc, na který jsem tolik čekala, celé tři měsíce. Poslední měsíc v práci, poslední měsíc v bytě. Byl nejvyšší čas zařídit pojištění, koupit letenky, zabookovat bydlení, vybrat kufry, vystěhovat se z Vinohradů, vystěhovat se ze Žižkova. Zkrátka udělat všechno důležité. Také přišly rozlučky s kolegy, s přáteli, s rodinami. Poslední týden jsem ve vinohradském bytě panikařila, chvílema brečela na koberci mezi hromadami oblečením a taškami. Nevěděla jsem co si sbalit, čekalo nás několik cest autem s věcmi. Zkrátka jsem si přála ležet na pláži a mít všechen ten "stres" za sebou.

Přišel ten okamžik, 31. 5. 2017 předáváme klíče od bytu a Tony nás veze na letiště. Letíme!

Červen

Žijeme v Lisabonu! Chodíme pěšky, poznáváme město, ochutnáváme místní dobroty, poznáváme kulturu. Stěhujeme se každý týden do jiného místa, do jiného bytu. Jednou jsme v malé garsonce nad Alfamou, podruhé bydlíme v domečku s bazénem za mostem. Konečně jsem také poznala Ejnets, se kterou se vzájemně sledujeme už pěknou spoustu let. Život v Lisabonu byl jedním z nejlepších okamžiků roku 2017. Pořád na to vzpomínáme a určitě jsme tam nebyli naposledy! ❤️

Do koláže jsem dala jen tři, ale spoustu krásných fotek Lisabonu si můžete prohlédnout na instagramu, když trochu scrollnete dolů. :)

Červenec

Johny mi na týden odjíždí do Ericeiry na firemní teambuilding a zároveň mi přilétá moje milovaná Martinka! První společné dny jsme neměly nejlepší počasí, vyrazily jsme tedy vlakem z Oeiras do Lisabonu, ale pak vysvitlo slunce a mohly jsme se konečně válet na pláži a užívat si relaxování na sluníčku. Jeden den v týdnu jsme se vydaly do Ericeiry na BBQ večer a domu se vrátily jako za starých časů při východu sluníčka. Bylo to tolik srandy! Víkend jsme pak strávily společně s Johnym v malém útulném bytě v Lisabonu a u konce měsíce přišlo další spontánní rozhodnutí. Letíme do Paříže!

Srpen

Tu vyřčenou větu si pamatuju, jako by to bylo včera. Sedíme s Johnym nad mapou a mluvíme o tom, kam by se nám líbilo společně vyrazit. "No, do Paříže já určitě nepojedu, to mě vůbec neláká", pak se objevily letenky za 1500 Kč a já měla tři dny na to rozloučit se s Lisabonem. Tak, jsme ve Francii. Miluju, jak umí být život skvěle nepředvídatelnej. :) Dokonce byl tak nepředvídatelnej, že jsme z Paříže odletěli o měsíc dříve a já si zamířila rovnou do motolské nemocnice.

Ze zdravotních důvodů jsem si Paříž neužila tak, jak bych chtěla, ale pár památek jsme viděli a i tak mě Paříž docela okouzlila, i když jsem říkala, že to je jediné místo, kam v Evropě určitě nepotřebuju. Vypadá to, že se tam budeme muset ještě vrátit na pár týdnů.

Září

Jsem ráda, že mám zase svoje přátele i rodinu tak blízko. <3

Podařilo se mi taky splnit jeden malý sen a natočila jsem svůj první video recept na youtube, který sklidil pozitivní ohlasy takové, že podle něj dokonce spousta lidí vařila! Udělalo mi to velkou radost. Stříhání videí mě baví a plánuju se tomu věnovat, hlavně až znovu vycestujeme. S Johnym si užíváme všechno jídlo, co nám chybělo, takže jsem nabrala nějaké menší kilčo, to jsem ale rychle shodila v Lapé na Žižkově, kde jsem začala po návratu pravidelně cvičit a našla si tam skvělé přátele. Mimo jiné jsem poprvé zkusila Body Wraps slim a začala pravidelně chodit i na kosmetické ošetření pleti  – od té doby pozoruju zlepšení a mám radost, že jsem se odhodlala.

S Johnym plánujeme odletět na zimu ještě před Vánoci pryč. Hledáme letenky, ale můj zdravotní stav odlet neumožňoval a ani lékaři mi další cestu nedoporučovali. Pokračovalo tedy hledání cesty pryč z mýho nekonečnýho pekla a bolestí. Je to jako na horský dráze, jednou lepší, často horší, další kapačky.. už mi dochází síla, ale pořád bojuju a hledám řešení. Zůstanu raději doma i za cenu toho, že přijdu o plánovanou cestu do Asie. Dokud nebudu mít všechno pod kontrolou, mám strach odletět dál než po Evropě.

Říjen

Tenhle měsíc byl asi nejhorší z celého roku. Čekala jsem na termín testů, zatímco jsem mohla maximálně koukat na vzpomínky z předchozích měsíců. Nevznikly žádné nové fotky, přesto jsem ale vydala jedno video, které jsem sestříhala ze starších záběrů. Who is most likely to.. challenge s Johnym. Původně jsem neměla v plánu to vydat, ale docela jsem se u toho zasmála. Užívala jsem si chvíle s blízkými, pořádná láskyplná obejmutí od Johnyho a pomalu se začala smiřovat s tím, že v ČŘ zůstaneme až do nového roku.

Listopad

Přišel Halloween a s ním i moje další dvě videa, Halloween speciál netradiční bábovka a paprikové řezané dýně. I když nemají zhlédnutí tak obrovské jako Svíčková, dala jsem si záležet na kvalitě natáčení, střihu, voiceoveru a závěrečném editu. Řekla bych, že z hlediska editu jsou to moje nejlepší videa! Fakt mě celý ten proces až do finále hrozně bavil a těším se, až budu zase pravidelněji natáčet.

Poslední listopadový den jdu na naplánované testy. Doktorka je úžasná, s Johnym jsme byli v ordinaci skoro dvě hodiny. Vše řešila do podrobna, pak jsem přejela do nemocnice, kde mi odebrali asi 10 ampulí krve a na výsledky budeme čekat dlouho. Doporučila nám zůstat do Vánoc, protože první výsledky budou týden před Vánoci a to by nemělo smysl.. protože na víza se navazuje adresa pobytu, číslo letu a všechno to bylo až moc komplikované.

Jo a málem bych zapomněla, Německo! Vyrazili jsme na pracovní trip a měli možnost pár dnů strávit v Berlíně. Bylo to skvělý, úplně mi to nakoplo a ožila jsem tam! :D

Prosinec

Oslavili jsme nádherný číslo, 10 tisíc followerů na instagramu! Taky jsme odložili let na leden a začali nakupovat vánoční dárky. Vánoce miluju a jsem tak ráda, že jsme nakonec zůstali a oslavili svátky s rodinou. Johny si koupil nový objektiv a focení nás začalo bavit zase o trochu víc. Asii jsme museli odložit na dobu neurčitou kvůli pracovní cestě do Ameriky a tak jsme se rozhodli první měsíc  roku 2018 strávit převážně na Maltě, kam poletíme 10.1., nakoupili jsme tedy zpáteční letenky a pak letenky do LA. Po LA nás čeká cesta ke Karibiku a tohle teprv bude pořádná sranda s batohem na zádech. :)

Další dobrá zpráva je, že mám zdraví konečně pod kontrolou a problémy se už nevrátily. Jsem tak šťastná a pláču tou obrovskou úlevou.

A ta nejdůležitější věc, oslavili jsme s Johnym v polovině prosince první společný rok v La Degustation na úžasném osmichodovém menu. ❤️🥂

Nechtěla jsem článek moc zahltit fotkami, proto pokud chcete více, můžete si prohlédnout galerii fotek na instagramu @annerockwell a příspěvky na facebooku. :)


31. 12. 2017 – 23:59, Vítkov

Držím Johnyho za ruku a odpočítáváme sekundy. Mám hrozný strach z těch výbuchů. Stojíme tři metry od koně na Vítkově i s Martinkou, to je náš první společný Nový rok. Sešli jsme se pod kopcem a nahoru šli společně. Utírám nostalgickou slzu za doposud nejlepším rokem mého života, sleduju divokou oslavující Prahu a těším se na to, jaký dveře nám otevře rok 2018. Už teď máme naplánováno na tři měsíce dopředu a něco mi říká, že bude plný dalších fantastických zážitků.

Novoroční předsevzetí si žádné nedávám. Možná jen více si užívat přítomných okamžiků, s rodinou. Ale ten nejlepší dárek jsem dostala minulý prosinec, víc si přát už nemůžu. ❤️

Šťastný a zdravý nový rok, přátelé a moji milí.
Děkuji za to, že tu se mnou jste.. někteří už pěknou spoustu let. :)

s láskou Annie

11 comments:

  1. Krásně jsi to napsala! Prožilas úžasnej rok a z tohohle článku na mě přímo dýchá, jak jsi šťastná (což se cení ještě víc, když jsi to tenhle rok neměla jen sluníčkový...)
    Závidím? Jasně, že jo! Nikdy jsem ale závist nebrala jako špatnou věc :) Takovýhle životní příběhy mě motivujou, abych taky na tom svým štěstí pracovala :))
    Těším se, co vaše další hlavně cestovní měsíce přinesou

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ahoj Míšo, děkuju za komentář! Většina lidí sdílí jen ty nejlepší věci, ale tyhle životní "struggles" jsou úplně běžnou součástí života, jen ty horší momenty se hůř ukazujou, na těch perfektních instagramech. :)) a je dobře, když najdeš mkjotor, který tě žene vpřed a nutí zlepšovat. Hodně štěstí do nového roku! <3

      Delete
  2. Jeee, to jsem já :)
    To musíte ještě do Lisabonu, klidně znovu příští rok (tedy vlastně tenhle), na léto se stěhuji zpátky, tak můžeme dát zase nějaký lavičkování a povídání a tak :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Nevím jestli letos, ale určitě se tam ještě vrátíme! A lavičkování bylo super, čas utíkal jako nikdy. :D :))

      Delete
  3. Vážně vydatný roka, tak ať je ta osmnáctka ještě o krapet zajímavější.)
    Všechno dobré, Anetko!

    ReplyDelete
  4. Love your post dear ♥
    If you want you can check out my blog.I write about fashion,beauty and lifestyle.Maybe we can follow each other and be great blogger friends !

    http://herecomesajla.blogspot.ba/?m=1

    ReplyDelete
  5. Krásný článek, moc vám to s Johnym sluší :) Už se těším na fotky a zápisky z cest!

    ELIS MINAROVÁ

    ReplyDelete
  6. Celé je to tak krásne napísané! Úplne ti to všetko prajem, hlavne po zdravotnej stránke nech je všetko už vporiadku :) A užite si všetky naplánované aj nenaplánované cesty! My sa budeme tešiť na články z nich :)

    ReplyDelete
  7. Bože, to byl nádherný článek <3 Jsem tak strašně ráda, že jsi šťastná a naprosto to ze všech fotek a slov dýchá! Sleduji každý váš pohyb a už se těším, až zase někam vyrazíte, hlavně bez zdravotních problémů!!! :)
    Tak přeji, aby byl rok 2018 ještě krásnější, než ten 2017 :*

    ReplyDelete
  8. Tak tento rok bol skutočne pre teba zlomový! ♥ Tiež mám takýto podobný sen ako ty, a dúfam že sa mi to s tým cetsovaním splní ♥ Lisabon, tie pláže, je naozaj nádherný, dobre ste si vybrali. :) Vau, to fakt idete do Karibiku? Veľmi sa potom teším na články! :) Cestovanie bola jedna z najlepších vecí, akú si si mohla zvoliť :)

    ORLLING

    ReplyDelete
  9. To se tak krásně čte, Anetko! Tak ať je ten nový rok pro tebe i Johnyho ještě o chlup lepší než ten předešlý :). Hlavně plný zdraví a duševní pohody, protože nic není víc! Šťastnou cestu ♥

    ReplyDelete