Fresh morning breakfast

Good morning, my lovely peeps! 

Long time no see - I'm very sorry! I know it's been a long time, but I’ve been working on some projects and I also truly needed some offline time. I have prepared many blog posts for you about what happened a few weeks ago, about Florida, about Nicaragua, and about why we silently moved back to Prague before our next trip. I’ll share everything with you and explain it in the next post. And I can now say, looking back, that it was my happiest time! Can’t wait to show you all! 

Nicaragua photo diary #1

First experience with Airbnb's private room!

Na Maltu s přestupem v Římě

Praha, 01:14

Sedím v messy drdolu na barový židli žižkovskýho bytu, na poslední chvíli hledám zábavnou knížku do Kindlu, se kterou mi let s přestupem v Římě rychle uteče. S lehkou nedočkavostí poklepávám nohou a sleduju čas na troubě, který mi říká, že si klidně můžu dát vanu, protože se stejně nevyspím, tak musím ten čas nějak příjemně vyplnit. Vyjíždíme ve 4 ráno, letíme v 7. Vidět východ slunce je vždycky hrozně pěkný ať je to z okna letadla nebo jakýhokoliv jinýho místa s nohama na zemi. Přemýšlím, jestli jsem na něco nezapomněla. Balení do batohu je challenge a já ovládám většinou jen extrémy typu všechno nebo nic, takže na Maltu letím jen ve dvou outfitech s téměř prázdným batohem a naprosto bez stresu (nebo se o to alespoň snažím a snad poprvý mi to jde). Jdu si dát chvíli me-time – napustit vanu, dám si pleťovou masku, umyju vlasy, pustím hudbu a všechno si v klidu připravím.

Malta is calling!

thank you, 2017

Do roka a do dne. Přesně před rokem by mě vůbec nenapadlo, jaká divoká jízda rok 2017 bude, co všechno stihnu & kolik snů si začnu plnit. A to včetně těch úplně největších a divokých. V dnešním článku mám malé a rychlé ohlednutí za předchozími měsíci, které od základu změnily můj život a vrátily mi vítr do plachet. Což se bude v Karibiku za pár měsíců rozhodně hodit! :)

Prosinec 2016

Winter party mi doslova obrátila život naruby. A kdo může říct, že má z prvního rande se svojí láskou profi fotku od fotografa? Až ji jednou budeme ukazovat třeba vnoučatům, budeme se smát, jaký jsme byli stydlivý trubky – ruce založený v klíně a nesmělý zamilovaný pohledy. Na tenhle večer mám spoustu krásných vzpomínek. Poznala jsem tam i Johnyho přátele, ale byla jsem tak mimo, že jsem tehdy nevnímala vůbec okolní svět. Jak už to tak bývá. :)

Letíme pryč, nebo slavíme Vánoce doma?

Moje dny jsou plný radosti a často jsem nabitá pozitivní energií tak moc, že se mi nedaří vůbec usnout. Mám spoustu myšlenek, ale píšu opatrně a pomalu, abych neprobudila Johnyho. Koukám z okna žižkovského bytu a vidím v dálce svítit petřínskou věž, která mi připomíná naše pařížské dobrodružství. Vítkov je pro mě pořád místo plný krásných vzpomínek. Trouba už ukazuje šestou ranní a já nevím, jestli to je tou večerní kávou z filtru nebo všemi novinkami, co se za poslední dny dějí, ale únava nepřišla a tak otevírám mac a píšu. Občas mám pocit, že je blogům už konec, ale provází mě jedenáct let – polovinou mého života – takže ho vnímám jako moji součást a žádné sbohem neplánuji dát. I na mém instagramu často vídám jména čtenářek, které jsou se mnou od samého začátku tohoto blogu, což je už pomalu sedmý rok.

Pro mě to je něco neuvěřitelnýho a pro vás musí být asi taky zajímavý, sledovat ten vývoj holky, co se dostala z vesnice do světa a místo vymetání večírku v podpatkách, plánuje stanování v severských zemích a balí se na dobu neurčitou do batohu.

Miluju jak se učíme, rosteme a posouváme svoje hranice.

HALLOWEEN SPECIAL

Hello pumpkies! 🎃🖤

Letos jsem se svým minimalistickým kufrem neměla moc možnosti být kreativní s maskou, nechtěla jsem ani nakupovat kvůli jedné příležitosti a moje makeup taštička obsahuje jen basic kousky. Tenhle svátek mám ale ráda a tak jsem si neodpustila alespoň jednoduchý recept na poslední chvíli. :) Stačí k tomu recept na klasickou bábovku, jen místo kakaa přidáme potravinové barvivo. A jelikož se fantazii meze nekladou, můžete si tenhle recept přizpůsobit na jakoukoliv příležitost, nejen halloween. Doufám, že se vám video bude líbit. Nezapomeňte na subscribe, ať vám neutečou nová videa! :)

Annie

September photo diary

Hello peeps! Podzim už je v Praze v plném proudu (hrozně už se těším do tepla!) a než tu budou fotky a videa z nádherné Asie, vrátím se ke starému dobrému formátu photo diary článků. :) Novinek mám taky spoustu, všechny aktuální informace si ale nechám na další články a teď se mrkneme, jak vypadalo moje září v Čechách. Letos to je poprvé, co pravděpodobně nebudu zdobit stromeček a cpát se salátem u štědrovečerní večeře, upřímně jsem hrozně zvědavá, jak naše zima bude vypadat, už teď se nemůžu dočkat. :)

Všechno zlý je k něčemu dobrý.

Praha, 12.06

Sedím na posteli a paprsky slunce mně hřejí na noze, zatím co čekám, až mi dovaří voda v konvici. V Paříži jsem objevila ztracenou vášeň k sypaným čajům. Ta vůně a lahodná chuť. Je to jako s kávou, jakmile ochutnáte filtr a zamilujete si ho, už si nepochutnáte na rozpustných granulkách, které vám chutnaly dříve. Zalévám konvici vroucí vodou a pozoruji, jak se drobné jasmínem ovoněné Dragon Pearls pomalu a ladně rozvíjejí. Jeden z prvních kvalitních čajů, co jsem dříve kupovala v malém voňavém obchodě. Tu vůni si pamatuju i po pěti letech. Johny se se mnou dopoledne rozloučil něžným políbením a odloučili jsme se na několik hodin. Před odletem jsem slýchávala různé názory na společné cestování. O tom, jak budeme vlastně nonstop jen spolu, že budeme mít ponorku a polezeme si na nervy. Po třech měsících nonstop spolu můžu říct, že pro nás to zkouška ohněm rozhodně nebyla a ponorku jsme za celou dobu měli viděli jen jednou, když jsme prošli kolem té opravdové.

Je to úžasné, být po tolika týdnech znovu doma, i když na začátku jsem byla spíše zoufalá, protože jsem mířila rovnou do motolské nemocnice. Vysvětlení najdete tady. To nejhorším mám ale už za sebou. A jak říkal Bob Ross ve své show, "Gotta have opposites dark and light, light and dark in painting. It's like in life."  <3

Pamatujete, jak jsem na instagramu psala, že se hrozně těším na tu naší pražskou indickou a butter chicken? Tak všechno jsme to zvládli během čtyř dnů. Super, všeho se teď doslova přežeru a pak budu zase šťastná za svůj jídelníček. Na víkend jedeme na vesnici, tak se hrozně těším a už od rána přemýšlím, co všechno z kufru odvezu a co si naopak z domova přivezu. Rozhodně to budou ale brusle, které mi celý čtvrt rok chyběly. Začnu znovu pravidelně bruslit, dokud je k tomu přívětivý počasí a budu to kombinovat nejspíš se cvičením, abych trochu víc zpevnila tělo. Za chvilku už musím balit a běžet na metro, tak vám ještě ve stručnosti ukážu pár fotek. :)