MŮJ PRVNÍ ROADTRIP

  • September 11, 2018

Už dlouhou dobu jsem měla menší sen, že překonám strach z ježdění v Praze. Centrum ve špičce není zrovna sranda pro holku, která dělala řidičák v maloměstě a nejčastěji jezdila mezi vesnicemi. Nechtěla jsem žít ve zbytečném strachu, který člověka okrádá o spoustu zajímavých možností, a tak pomalu začala Prahu projíždět. Nejdřív v noci, pak přes den a dnes už se v autě v centru cítím stejně v pohodě, jako když jsem jela do vedlejší vesnice pro čerstvý pečivo. :)

Hranice mě baví posouvat pořád dál a tak mě napadlo, proč přes jedny nezkusit přejet. Tenhle formát článku mi tady poslední dobou chyběl, tak snad vás bude taky bavit!

Den před odjezdem

Nevím proč jsem měla pocit, že musím doma všechno uklidit a být alespoň den dopředu sbalená. Znáte to, vrátíte se z dovolené a nemusíte nic dělat. Jak už to tak u mě bývá, s lehkou cestovní nervozitou jsem chaoticky pobíhala po bytě od hromádky k hromádce a ve finále jsem stejně neudělala nic z toho, co jsem původně chtěla. Naštěstí doklady jsem měla a stejně jsem si vystačila s tím, co jsem pobalila. Když totiž cestujete se super partou, kromě tepláků, mikiny, pár bombarďáků na převlečení a nějakého jídla téměř nic dalšího nepotřebujete. U balení se řídím heslem, že co zapomenu, můžu kdekoliv dokoupit. Takže je zbytečný se s balením stresovat.

Vyskytla se ale ještě jedna věc; před dovolenou jsme už týden měli mít invisaligny, který měly zpoždění na cestě z Texasu, tak nám posunuli termín na den před dovolenou. Rovnání zubů jsem si vždycky představovala hodně bolestivý a nechtěla jsem řídit přes Evropu nadopovaná léky na bolest. Nakonec se to ukázalo jako ten nejmenší problém a první týden dovolené byl i zároveň prvním týdnem s rovnátky. O těch ale jindy. :)

Den odjezdu a nový auto

Probudit se, vykoupat, dobalit, připravit, vyzvednout auto z půjčovny a vyrazit na cestu. Auto jsme rezervovali až na poslední chvíli, vybrala jsem si ze zvyku škodovku. Mám je ráda. Nafta, benzín, první generace, druhá generace, slabší i silnější – všechny už jsem měla možnost řídit. Nechtěla jsem být nervózní, kdybych si vůbec poprvý v životě měla půjčit auto, na který nejsem zvyklá. Natož s ním jet tak daleko. Byla jsem tedy s touhle volbou klidnější. Booking jsem zařizovala doslova na poslední chvíli za běhu s pánem po telefonu. Říkal Škoda Octavia TSI 85 kW a já ženská slyším jenom to Škoda Octavia. Ostatní si neumím domyslet, takže pro mě bylo pak na parkovišti velký překvapení, že to byla nádherná octavka s faceliftem, když jsem čekala tu typickou obyč oktávku. O to jsem měla větší "strach" s tím vůbec vyjet, natož do hor a ještě ke všemu poprvý. 

Nuže, byla to sranda. Vyjeli jsme. Dvakrát mi to chcíplo hned po předání klíčků ještě přímo před tím pánem z půjčovny. Určitě to muselo vypadat, že jsem naprosto připravená s tímhle drakem odjet celých 1330 kilometrů do Itálie i zpátky. Než jsem si na krátký řazení a nový auto po dvou kilometrech zvykla, potrápilo mě ještě třetím chcípnutím uprostřed divoký frekventovaný křižovatky v tom krásným pátečním provozu. Chvilku jsem si myslela, že snad nikam nedojedeme, ale zachovala jsem paniku. K mému překvapení nezatroubilo ani jedno auto. Pánové v půjčovně byli super a tak jsem doufala, že po našem rozloučení měli klidné spaní, haha.

pokračování příště <3

2 comments:

  1. Krásné fotky, já jsem na roadtripu ještě nebyla a jednou bych to chtěla zkusit :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkujeme. Určitě něco zkus naplánovat, tahle dovolená pro mě byla stokrát lepší než jakýkoliv all inclusive :)

      Delete