První dva týdny v Mexico City

  • April 6, 2019

¡Hola chicas! Konečně vás poprvé zdravím přímo z hlavního města Mexika. Po předchozích zkušenostech na cestách jsem neměla vůbec žádná očekávání, o to víc jsem teď překvapená a nadšená! Mexiko si mě získalo, a to jsme viděli teprv jen malou část města. Měla jsem v plánu pokračovat v natáčení hned druhý den, co jsem vydala první vlog z cesty, ale bohužel jsem musela k doktorovi a dostala s antibiotika. Teď už jsem ale fit a stříhám další videa, tak zase brzy něco uploaduju na náš youtube channel.

Hned v neděli máme v plánu první roadtrip s místním mexičanem. Pojedeme zhruba dvě hodiny z centra do přírody v Jeepech a hned den na to letíme do jiné části Mexika. Ale abych nepředbíhala, mám pro vás spoustu fotek z Mexico City. Ráda bych vám tímhle článkem předala ten mexický vibe, který mě tu tolik okouzlil! <3


Cesta trvala celkem včetně přestupů okolo 25 hodin. Letěli jsme přes Německo a Cancún, na letu přes oceán jsme byli téměř 11 hodin. Byla to tedy zatím nejdelší cesta přes tu velkou louži. Uteklo to poměrně ryche — stříhala jsem rovnou video z toho dne, pak jsem četla další detektivku a dokonce měla i další zajímavou a obohacující lekci programování od mého milého. :) Narozdíl od milého letu přes oceán, tady filmy nebyly free. Přesto to uteklo rychleji, než ta první cesta.

Letěli jsme lowcost a letenky se mi podařilo koupit za nejnižší cenu, co jsem kdy do Mexika vypozorovala. Dokonce i byt je tu hodně levný. Ten vám ukážu brzy!



V Praze jsme vstávali v 5:20 ráno, na letiště jeli okolo šesté a do Mexika jsme přiletěli před půlnocí místního času. Na cestě jsme byli tedy celý den a díky tomu, že jsme přijeli na byt v tenhle ideální čas, druhý den jsme se probudili bez jet lagu v 6:30 a musím říct, tohle ranní vstávání je fakt fa-mó-zní!!! Už po druhý mi cesta do Ameriky srovnala spánkový problémky. :D

Nicméně aby se člověk vyhnul jet lagu, tak se to dá dobře i pomocí selskýho rozumu naplánovat. Opravdu se vyplatí zkusit zůstat vzhůru pár hodin navíc (i přes tu šílenou únavu — za jeden den jsme vystřídali 4 letiště, takže to moc dobře znám) a nebo naopak zkusit chrupnout v letadle, pokud to time zona a čas příletu dovolí. Vždycky si můžete dát jeden power nap na dvacet minut. Na vlastní kůži nemám vůbec ponětí, co to jet lag je. Uvidíme, jak budu mluvit při cestování na tu druhou stranu světa. Vím, že to není jen o tom, že se probouzíte v neobvyklý čas, ale i tak jsem na sobě jakékoliv narušení přirozených biorytmů člověka nepocítila. Možná díky té věčné hyperaktivitě, hehe. :))


A už vás vítám v ulicích města! :) V pozadí místní slavný World Trade Center. Tahle paráda má celkem 207 metrů a včetně antény je třetí nejvyšší budovou Mexico City. Nahoře je restaurace Bellini, která se dostala do Guinnesovy knihy rekordů díky tomu, že je největší existující otáčivou restaurací. Co jsem viděla na instagramu, ten výhled je nádherný, ale jídlo předražené a prý nic moc – říkal místní. Nebyli jsme tam, tak zatím nemůžu posoudit. Láká mě jedině ten výhled.





Celé město kvete! <3





Mexico City bylo založeno v roce 1521 na ruinách bývalého hlavního města Aztéků, Tenochtitlánu. Neskutečná historie! O to víc je pro mě celé Mexiko tak lákavé — vše co se týká Mayů, Inků i Aztéků a památek, chci si o historii našíst více knížek!:) Je to hrozně fascinující. Podle world population review žije aktuálně v téhle metropoli 21,671,908 lidí. 

Je to džungle betonu, zamotaných kabelů, šíleně pálivého, moc dobrého jídla, spousty zeleně i zvířat. Lidi na ulicích opětují úsměv, dokonce i když potkáte staršího mexičana, který by mohl být klidně z fleku šéfem drogovýho kartelu. Usměje se i pozdraví. Je to hrozně příjemný, potkávat tu místní lidi s upřímným úsměvem na tváři a jiskrou v očích. Kéž by takových bylo víc u nás doma. :)




Tacos v El Huequito bylo moje první fakt pálivý mexický tradiční jídlo, který jsem tu ochutnala.  A řekla bych, že zatím nejlepší. Tuhle restauraci máme pár ulic od bytu a často tam chodíme na oběd, než se přesouváme do Hey brew bar café hned přes ulici. 



Mexican Tamales! 

Pokud jste viděli naše video z Nicaraguy o Nacatamalu, tak tohle jídlo je hodně podobné! Ideální je to zakápnout limetkou. I když to nevypadá, tak je to fakt vynikající. Jeden kousek stojí okolo 30 pesos, což je zhruba 36 korun. Když jsme objednávali přes Uber Eats, platili jsme celkem 133 pesos, tedy okolo 160 korun za nás oba včetně dovozu. :)



Jedno z nejkouzelnějších míst na snídani v oblasti Colonial Nápoles je La Esquinika. Johny si objednal omeletu a já lívance. Najednou před nás začal hrozně milý pán nosit všechny ty věci, co jsou na první fotce. Kousky pečiva, jogurt, granolu, čerstvou melounovou šťávu a různé marmelády. Dokonce i talíř s čerstvým ovocem. Tohle je přesně to místo, kde vám připraví jídlo s láskou. <3




Snídaně na terase a knížky, perfektní ráno.


 Tohle byl den, kdy jsem v Mexiku přestala pít kávu. To je asi jediná věc, která mi tu vážně chybí — obešli jsme asi 10 vyhlášených kaváren a v těch nejlepších byla káva taková průměrná, vůbec mi nechutnala. Tak jsem místo toho začala pít občas čaj. Vzdala jsem hledání. :)

To už by bylo pro dnešek vše, ať článek není přehnaně dlouhý. Poslední dny natáčíme a v neděli se chystáme na první větší výlet, tak vás tu budu updatovat. Mějte se krásně a budu se těšit u dalšího článku i videa! 
Annie

4 comments:

  1. Přeji hodně štěstí do dalších dnů. :) Vypadá to tam skvěle.
    Vítejte u Mišky

    ReplyDelete
  2. Replies
    1. Má to svoje mouchy (a rozhodně dost nebezpečný oblasti), ale je to tu i tak naprosto skvělý!:)

      Delete