Once upon a time in Hollywood

  • January 23, 2020

Kdyby byla v Blogerce roku i kategorie kdo přidává fotky a články s největším zpožděním, možná bych obsadila rovnou první místo. Při čistění externích disků jsem totiž narazila na staré fotky a vzpomněla si, že mám v to-do listu ještě rozepsané další články, co bych chtěla někdy dohnat. Já to totiž často odkládám a nebo si na to nevyhradím dostatek času. Radši nebudu ani psát, na kolik pokusů dopisuju tenhle článek. :D Tak se budu snažit dát fotky dokupy a postupně blog posty publikovat. Možná to bude trošku na přeskáčku, ale to snad nevadí! A jako novoroční předsevzetí si na rok 2020 dám stoprocentně tohle: psát a publikovat všechno aktuálně! (ano, tipujete správně, psala jsem to v prosinci a už je skoro konec ledna, takový jsem tragéd :D)

Dnes tu mám první throwback do Los Angeles. Když jsem před pár měsíci minulý rok seděla v kině na nejnovější Tarantinovce a pozorovala ve filmu ulice Californie, vzpomínala jsem, jaké to vlastně bylo tenkrát v Hollywoodu, když jsme tam strávili pár dnů a nocí před cestou k oceánu. Nečekejte žádný návod, jak si užít Ameriku na maximum, kde se nasnídat a kam jít pro top fotky. Budou to hlavně nějaké snapshoty, co vyfotil Johny na Sony a já na mobil v průběhu několika dnů. :)




Už je to celkem dlouho, co jsme tam byli, únor 2018. To jsem si tehdy ještě nadšeně fotila tisíckrát výhledy z okýnka, mraky, východy a západy z letadla (toho vás ušetřím), passports a letenky všude (brace yourself, it's coming). No a teď zpětně u toho třídění fotek trpím, protože toho promazávám milion :)) Nicméně, v Oslu jsme čekali asi 6 hodin. Uteklo to celkem rychle. Což mi připomíná, všechny naše cesty do Ameriky byly prakticky jedno nekonečný únavný čekání mezi bambilionem lidí, baget, studených salátů, panini, předražený vody a ještě dražších bonbónů.. Brzy vám budu taky vyprávět, jak jsme vůbec neodletěli z Mexika a jak to byl celý jeden velký průser.

To je ale zas jiná story. Někdy příště!




Zatím obě cesty do Ameriky byly načasované tak skvěle, že jsme přijeli na hotel, vysprchovali se a šli hned spát. Letěli jsme přes Norsko, tak jsem poprvý viděla z letadla sníh a tu kouzelnou zamrzlou krajinku. Moje první dlouhá cesta letadlem, byla jsem z toho dopředu hrozně nervózní a nebylo to úplně příjemný. Naštěstí jsem díky tomu přišla na skvělý life hack tipy, takže všechny další cesty pak byly mnohem komfortnější. 




Spali jsme prvních několik nocí v hotelu Loews. Nedělala jsem si předem vůbec žádný research, neměla jsem tedy žádný očekávání. Z okna hotelu v noci po příletu nebylo nic vidět, tak jsme pronesli vzduchem výhled nic moc a ráno mě probudil Johny slovy: Tak tohle bys asi měla vidět. Byl tam v celý svý kráse. Hollywood sign.



Tím, že jsem nezkoumala mapy, hotel a ani místo, neměla jsem moc tušení, v jaké části Los Angeles se probudím. Proto pro mě bylo velkým překvapením, že jsme chodník slávy nemuseli hledat vůbec dlouho. Stačilo udělat pár kroků z hotelu a už jsme šlapali po hvězdičkách, obcházeli lidi na zemi a vyhýbali se superhrdinům, co chtěli peníze za fotky. Takový ten pravý Hollywoodský chaos na ulici :D Ten chodník byl hrozně špinavý a tak nějak nekonečný. Pouliční umělci na vás nenechali nit suchou. Každých 10 metrů vás někdo lákal na tour autobusem po domech slavných. Já teda nevím jak vy, ale určitě nepotřebuju vidět, jak bydlí Justin Bieber. Thank you, next!

Nechci, aby to vyznělo zle. Je úžasný chodit ulicemi, které znáte z filmů. Vyškrábete se na ten kopec, koukáte na sign a je to celý zvláštní. Vidíte něco, co věčně vídáte v médiích, filmech, seriálech.. a najednou tam stojíte a koukáte na to svýma očima. Probudíte se na druhý straně planety a musíte si uvědomit, že vlastně nejste doma. Všechno všude bliká, svítí, hraje. A než se stihnete pořádně rozkoukat, sedíte na letu z LAX do země třetího světa. Z naprostýho luxusu do místa, kde vám vleze do chatky tarantule, protože máte mezi střechou a zdí dvacet centimetrů mezeru.


Miluju tyhle kontrasty.. no ale to jsem zas odbočila! :)



Letěli jsme jen s batohem a jednosměrnou letenkou do Nicaraguy, kde jsme pak strávili další čtvrt roku. Nevezla jsem kufr plný věcí, abych se někde převlíkala a udělala co nejvíc fotek na instagram. Paradoxně Los Angeles je jediný místo, ze kterýho mám nejméně fotek za celou dobu, co cestujeme. A snad jen jednu na Instagramu. :D Umím si docela barvitě představit, že by se někdo mohl přetrhnout, aby si tady nafotil milion top fotek do feedu. Pokud nás sledujete už delší dobu, tak víte, že tohle není náš šálek. Focení je nás koníček, ale je důležitý vědět, kdy odložit kamery a prožít ty hezký momenty offline. To už je docela takový klišé, když na to zpětně koukám.






Moje nejoblíbenější místo z Cali :D 


Hollywood Hills — Runyon Canyon Park

Než budete pokračovat v prohlížení fotek, musíte si pustit tuhle písničku. :) Hraje mi tu teď a mám jí s tímhle výletem pevně spjatou. Taková milá nostalgie. Zpětně když vzpomínám na těch pár dnů v LA, často se vracím právě sem. Dechberoucí výhledy, milá setkání, krásná příroda. Holky v legínách, sportovních podprsenkách s lahví v ruce a kšiltovkou :D Znát trochu víc svět amerických slavnějších lidí, řekla bych, že jsme tam stoprocentně museli nějaké potkat. 




Další den jsme vyšli na stejnou procházku a celé město bylo v oblaku silného smogu.. :(



Náhodně jsme prošli i kolem studia Jimmy Kimmel's live show.






Hollywood Roosevelt Hotel

Tohle místo budete taky určitě znát. Marilyn Monroe tu v pokoji #229 dva roky žila. :) V roce 1951 vznikla její fotka přesně na tomto místě v bazénu.. Pokud se nepletu, byl to její první profesionální photoshoot. Samozřejmě hotel prošel spoustou úprav a majitelů. A pak vystřelila tu svou hvězdnou kariéru:) K hotelu se vážou různé skandály, duchařské historky, spala tu velká spousta slavných lidí a i velkých jmen, jako třeba Ernest Hemingway, Prince, F. Scott Fidzgerald, Angelina a Brad, Chaplin,... Pokud by vás to zajímalo, tak googlete, určitě toho bude plný internet!









Když si ty fotky zpětně prohlížím, ani se mi nechce věřit, že jsme spali pár desítek metrů od místa, kde se předávají ceny Academy Awards!





Riverdale! (Wtf co se s tím seriálem za ty roky stalo?! :D)








Stranger Things!! <3



U téhle fotky dělejte, že nevidíte ty neupravené nehty, díky! :D Tehdy jsem nosila gelové a asi si dokážete představit, jak to vypadalo, když jsme měsíc předtím byli na Maltě a pak jsme až do května cestovali ve střední Americe. Hrůza děs!


A tímhle naše Hollywood dobrodrůžo končí, kamarádi! Ale zůstanu ještě chvilku v Americe, vzali jsme si totiž Uber a přejeli na dalších pár dnů ještě o kousek dál. Pokračování příště, díky za pozornost a snad vás to baví i takhle zpětně! <3


3 comments:

  1. Boží fotky! :) Už se těším na další.
    Vítejte u Mišky

    ReplyDelete
  2. 2018, tak to je opravdu trochu s křížkem po funuse. :D Ale nevadí, aspoň jsi zavzpomínala.
    Držím palce, aby tě předsevzetí drželo. :)

    ReplyDelete